Červen 2014

Papíry o prodloužení odeslány! Další rok v USA..?

30. června 2014 v 3:05
Neuvěřitelné, ale čas letí jako voda a já zanedlouho oslavím svých 9 měsíců v USA! Je to vůbec možné..? Jeden den přiletíte do Ameriky a druhý den, aby jste se už rozhodovali co bude dál. Jakmile máte splněnou školu a potvrzení o kreditech či hodinách, můžete řešit otázku prodloužení či odletu domů. Jelikož jsem školu dokončila před téměř 2 měsíci, tak mi začalo vrtat hlavou, co teď vůbec můžu dělat. Už od začátku jsem byla rozhodnutá PRODLOUŽIT a postupem času jsem zjistila, že chci změnit lokalitu. Miluju New York a je tady stále co dělat, ale prostě mě to táhne za něčím novým a dosud nepoznaným. :)

S rodinou jsem o tom mluvila minulý týden a moc se mi do toho rozhovoru nechtělo. Neměla jsem tušení, jak budou reagovat. Ale vzali to skvěle. Hlavně HM stále mluvila, jak chápe, že chci poznat něco nového a budou mi držet palce. Ale i přesto jsem tady vítaná zůstat druhý rok. Jsou moc milí a těžko se mi je bude opuštět! Klukům to pravděpodobně řekneme až v průběhu prázdnin, tak uvidíme, jak to vezmou.

A tak se mi dnes večer konečně podařilo asi na pátý pokus odeslat papíry s tím, že si k tomu strhnou i danou částku. Takže doufám v nalezení nové rodiny, jinak ty peníze poletí víte kam! Agentura mi dala vědět, že to teď může zabrat 1 - 2 týdny než mi pošlou další informace a i měsíc než budu viditelná pro rodiny. Uvidím, jak to půjde. Jakmile budou nějaké novinky ozvu se! :)

DOVOLENÁ! :)

25. června 2014 v 20:47
Už pár dní se chystám sepsat pár řádků o mé nadcházející letní dovolené. Původně jsem chtěla Ameriku procestovat až v případném druhém roce, ale nakonec jsem se rozhodla jinak. Takže od tohoto pátku přesně za 7 týdnů se přesunu z New Yorku do New Jersey odkud pak poletím do Los Angeles, wohoo! A tam nám začíná naše dovolená. Ve čtyřech půjčíme auto a projedeme 4 státy tedy Kalifornii, Arizonu, Utah a Nevadu.

Máme vymyšlený nějaký plán, ale uvidíme až na místě, jestli se budeme podle něj řídit nebo ho trochu pozměníme. Nebudu teď dopodrobna popisovat každou zastávku na naší trase, ale mělo by to vypadat asi následovně:

LOS ANGELES - SELIGMAN - GRAND CANYON - ANTELOPE CANYON - HORSESHOE BEND - LAKE POWELL - BRYCE CANYON - ZION NATIONAL PARK - LAS VEGAS - DEATH VALLEY NATIONAL PARK - SEQUOIA NATIONAL PARK - YOSEMITE NATIONAL PARK - SAN FRANCISCO.

Máme toho docela hodně hodně, tak jsem zvědavá, zda to všechno stihneme. Ale doufám, že ANO! Nějaké ubytování už máme zabookované, auto vybrané, pass do parků je doma a také jsou koupily vstupenky na Alcatraz. Uvažujeme o případném campingu v parcích, tak musíme ještě pozjišťovat, jak to funguje. Kdyby někdo věděl, tak se prosím ozvěte. Budeme ráda za každou radu nebo tip. Ale už se nemůžu dočkat! :) Ale do té doby mě toho čeká ještě víc než dost, ale o tom zase příště.


Co se děje a neděje poslední dny..

11. června 2014 v 22:49
Já vím, jsem lenoch a nechce se mi nějak psát. :D Předminulý týden měl mladší Max sedmé narozeniny, takže jsme šli všichni i s prarodičema na večeři. Byli jsme ve stejném podniku jako na Charliho narozeniny, kde vám kuchař připravuje jídlo přímo před vašima očima. Neznám lepší restauraci široko daleko! Ten víkend jsme tady uspořádali oslavu s dalšími skoro 20 dětmi.. Bylo to fajn, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že jsem pak vypadla na barbecue s pár přáteli.

Jak už jsem zmiňovala minule, na neděli jsme měly vstupenky do muzea, které otevřeli jako památku na 11. září 2001. Byl to nepopsatelný zážitek. Dovnitř vcházíte plní energie a odcházíte totálně vyšťavení. Celé muzeum je z části ve tmě, takže to vám na náladě taky nepřidá. Nachází se v patře, kde začínalo obchodní centrum, tudíž ještě pár metrů pod zemí. Najdete tam fakt všechno z toho dne, na co si vzpomenete i nevzpomenete. Trosky jak z obchodního centra, tak i z letadel. Stovky ID karet, peněženky, tašky, zakrvácené boty, ohořelé papíry i hasičská auta, trička ze suvenýrů, které jsou stále pod nánosem toho prachu. K tomu není co dodat. Jsou tam také menší místnosti, kde si lidé můžou sednout a poslouchat oběti, které volají o pomoc nebo se loučí se svou rodinou. A vůbec, podívat se, jak ten celý den probíhal. Když to skončilo, tak lidé odcházeli s pláčem a kapesníkem. Chtělo se mi brečet taky. Chvíli jsme seděly v místnosti, kde na obrazovkách běžely jména všech těch lidí, jejich fotografie a občas k tomu i nahraný vzkaz někým blízkým, jaký ten člověk byl. Vážně nevím, co bych k tomu víc napsala. Pokud to zažijete, tak pochopíte.



Poslední víkend mi přijela kamarádka z New Jersey a chtěla trochu poznat New York. Takže jsme prošly Battery Park, Ground Zero, Wall Street (dokonce i slavného býka jsem našla asi na třetí pokus) a Brooklyn Bridge. Nejdříve jsme si sedly do jednoho podniku na víno a pak jsme našly otevřený bar přímo venku. Takže jsme si popíjely koktejl, který se jmenoval Brooklyn Bridge Sunset a měly ten nejkrásnější výhled na noční Manhattan a Brooklyn Bridge! Prostě paráda.








V neděli jsme ihned po příjezdu do NYC zamířily do Queens, najít česko-slovenskou restauraci. Byly jsme tam první a otevřeli nám přímo před nosem. Dala jsem si hovězí polévku, hranolky se smaženým sýrem, kofolu a plzeň. No nemohla jsem být šťastnější. Tak jak jsem do nedávna vychvalovala Café Prague, tak to už teď neplatí a je myslím více než jasné, kam zamíříme příště. Poté jsme si smočily nohy ve fontáně v Central Parku. Uvažovaly jsme i o lodičkách, ale to snad až jindy. Tečkou na závěr byl Top of the Rock v Rockfellerovu centru a výhled z ptačí perspektivy. New York City prostě nejde nemilovat!