ROK v USA aneb další loučení..

15. listopadu 2014 v 19:25
Těžko tomu uvěřit, ale je tomu opravdu tak nebo spíš bylo tomu tak. Nepřijde mi to tak dávno, co jsem ještě z Anglie plánovala svůj rok nebo spíš dva v Americe. K dnešnímu datu mi už zbývá jen pouhých ani ne 11 měsíců.

Ten rok mi určitě mnohem více dal než vzal a nelituju momentu, kdy jsem se pro tenhle program rozhodla. Poznala jsem takovou spoustu lidí z různých zemí, míst a ocitla se v mnoha situacích, kdy jsem si prostě musela poradit sama aniž bych měla někoho blízkého kolem. A to vás naučí hodně. Více než jsem si dokázala představit.

Nikdy nic není růžové a rok je na jednu stranu dlouhá doba, takže jsem si tady zažila i ty méně přijemné chvíle, ale ty příjemnější stále převažují a díky nim jsem si ten rok užila na plno a s naprostou samozřejmostí můžu říct, že takhle šťastná jsem nikdy předtím nebyla. A kdybych kolem sebe mohla mít svou rodinu a kamarády z Česka, tak by to bylo dokonalé. Holt si ale musíte zvyknout, že jsou tisíce mil daleko a Skype je vaším jediným komunikačním prostředkem.

Za tu dobu jsem procestovala 12 států, hlavní město Spojených Států a podívala se na Bahamy a do Karibiku. Našla jsem kamarády, jak ty české, tak i odjinud, se kterými jsem stále v kontaktu a plánujeme, kdy se navštívíme. Zůstat sedět doma na zadku, tak si o tomhle všem můžu tak leda nechat zdát. A sny jsou přece od toho, aby jsme si je plnili a ne jen o nich mluvili!

A teď k té druhé části. Cítila jsem se podobně jako před rokem, kdy si říkáte: "Naposledy se vyspím ve své posteli, naposledy jedu do New York City a naposledy mám tyhle milované lidi kolem sebe." Jasně, že to nemusí být naposledy, ale minimálně na nějakou dobu ano.

S host rodinou a klukama jsme večer před odletem jeli na večeři, kde jsem dostala plno krásných dárků a děkovnou kartu od host rodičů. Nemohla jsem ji ani přečíst do konce, jak mě dojalo to, co bylo uvnitř napsané. Nikdy jsme nebyli velcí kamarádi a pořád jsme si drželi určitý odstup od sebe, takže tohle jsem opravdu nečekala. Když jsme přijeli zpátky domů, tak jsem jim také dala dárky. Charlimu a Maxovi jsem vyrobila takový menší plakát s našima fotkama a textem a každému jsem ještě koupila figurku nějakých příšer, se kterýma hrají videohry. K tomu ještě pro všechny dort s nápisem "Thank you".

Neměla jsem ještě ani vše sbaleno, ale musela jsem hned letět na rozlučku s kamarádama. Jelikož bylo úterý večer, tak jsme jen v klidu poseděli v Cheesecake Factory a poté zašli na skleničku do baru. Bylo to fakt divné být tam a vidět je všechny naposledy. Na jednu stranu jsem si to užívala a na druhou jsem si přála tam s nima ještě zůstat. Tolik věcí, kterých jsem s touhle partou lidí prožila a vůbec. To ale prostě k loučení patří. Nehledě na to, když na poslední chvíli potkáte člověka, se kterým by jste chtěli strávit mnohem delší dobu, ale už prostě nemáte na vybranou a musíte odjet.

Ve 4 ráno jsem konečně dobalila poslední věci po tom, co jsem jich musela ještě pár vyhodit rovnou do koše a dostala se alespoň na 3 hodiny do postele. Ráno jsem ještě lítala po pokoji a koukala, jestli mám opravdu všechno a kufry jsme konečně naložili do auta. Nastalo další loučení, kdy jsem já s HM začaly brečet a vydrželo nám to až na cestu na letiště. HD zůstal s klukama a vypravoval je do školy. S HM jsme si na letiště řekly poslední sbohem a já stála opět před novým začátkem a dalším rokem v USA.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Choi Mari Choi Mari | Web | 15. listopadu 2014 v 19:39 | Reagovat

Přemýšlela jsem, že bych za rok letěla do Ameriky, ale nějak  jsem si na Anglii zvykla a není to tak daleko, takže příští rok plánuji Londýn. Zrovna teď mám ještě před sebou necelých pět měsíců v Leeds a nemůžu říct, že si to užívám stejně jako ty (ony ty britské děti jsou vážně něco neskutečného).

Každopádně ti hodně závidím to cestování a kamarády. Já tu žádné nemám, moc mi spřátelování nejde a tak jen doufám, že příští rok se nějak donutím na tom zapracovat.

2 Denisa Denisa | E-mail | 17. listopadu 2014 v 5:42 | Reagovat

[1]: Pro mě byla Anglie jen první zastávka a Amerika už byla dlouho plánovaná. Jak říkáš, v UK jsem si to taky tolik neužívala tak jako tady. Ale Londýn je skvělé město a těším se, až se tam zase pojedu podívat!

Každopádně cestovat můžeš všude a všude je taky plno krásných míst. Tak přeju hodně štěstí! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama