Prosinec 2014

Mount Rushmore

26. prosince 2014 v 7:23
Jelikož jsem celý týden díky Thanksgving trávila s rodinou, tak jsem chtěla o víkendu někam vypadnout a poznat něco nového a to i přestože je miluju jako svou vlastní rodinu. :) Výlet jsme plánovaly už docela dlouho, jen jsme netušily, jak to bude s autem. Ve dvou by se nám přece jen půjčovat auto moc nevyplatilo. To že Monča z Denveru mohla vzít své se nám hodilo.

Už o půl 7 ráno mě vyzvedla, stavily jsme se pro kafe a vyrazily na 6-hodinovou cestu do Jižní Dakoty. Projížděly jsme dokonce Wyoming a řeknu vám, že je tam velké H...., ehm NIC. :D Kdybych nekoupila pohledy, přívěsek a magnet rodičům, ani bych nevěřila, že jsem tam opravdu byla. Už když jsem to zkoumala dříve na mapě, tak jsem tam žádné město nenašla, ale že to tak bude i ve skutečnosti.. Hlavně, že jsem si mohla do své mapy připíchnout další špendlík, haha! Taky jsem po více než roce řídila manuál a jelikož jsem toho tolik v ČR nenajezdila, tak to taky tak vypadalo. Nějaké řazení pro mě už bylo vcelku neznámý pojem. :D

Po cestě jsme sice žádnou ceduli jako "Vítejte v Jižní Dakotě" nepotkaly, ale už na pohled bylo poznat, že jsme v jiném státě. Kolem nás se už alespoň rozprostřely nějaké hory a lesy. Přijely jsme k Mount Rushmore, zaplatily za parkování a šly pěšky se podívat na hlavy prezidentů. Počasí nám vyšlo skvěle, jen foukal silný vítr. Jelikož už bylo po sezóně, tak jsme se akorát prošly kolem. Čekaly jsme, že jsou ty hlavy větší, ale to je nejspíš filmem, který jsem kdysi viděla - Sám doma a bohatý, haha.

Poté jsme se stavily na oběd a protože tam v okolí není vážně co dělat, vyrazily jsme na cestu zpátky. Řídila jsem v kuse asi 3 a půl hodiny. Bylo to docela unavující, navíc za tmy a bez jediné zatáčky! Ta cesta prostě vedla jednu dobu pořád rovně, nechápu. :D Každopádně už se těším na další road trip!










Thanksgiving and Nutcracker

23. prosince 2014 v 7:27
Asi týden před Thanksgiving jsem jela s HM do Colorada Springs. Vyzvedli jsme prostředního kluka ze školy, kterému začínalo týdenní volno a tak mi ukázala, kde popřípadě najdu jeho školu. Poté mě vysadili u Nikčy, která bydlí na okraji města. Naposledy jsme se viděly v srpnu v San Franciscu, kde jsme se také rozloučily po našem road tripu na západě. A teď už jí končil rok v Americe, takže po našem společném víkendu letěla zpátky do ČR. Vzaly jsme to spíš pohodově a zašly jsme ještě s jednou au pair na večeři, do kina a na konec do country clubu. Nikdy předtím jsem v podobném baru/klubu nebyla, ale líbilo se mi tam. Daly jsme si pár společných tanců na parketě s dalšíma lidma a patřičně jsme si to užily. Každopádně od sebe v ČR bydlíme možná 15 minut, takže se určitě potkáme tam.

Ten týden, kdy bylo Díkůvzdání se všichni začali sjíždět domů. Nick s Alexem, o které se už starat nemusím, jelikož mají 16 a 19 a jsou každý na škole. A také předchozí au pair z Kolumbie, která tady strávila s mou rodinou 5 let a momentálně žije od HM s bratrancem. Všichni do jednoho jsou úžasní a hlavně vtipní. Za tu dobu, co jsem tady strávila jsem docela zpozorovala, jak jsou lidé tady v Coloradu úplně jiní od těch v New Yorku. Určitě jsou milejší a se všema se cítím více v pohodě. Jakmile jsme v NY měli více lidí v baráku, tak jsem se odtmatud raději pakovala.

Ve čtvrtek, na den Díkůvzdání se u nás sešlo asi 16 lidí. Jídlo bylo jedním slovem vynikající! Krůta, bramborová kaše, brusinková omáčka, sladké brambory, salát a 3 druhy zákusků nebo dortů. I když jste přecpaní, tak pořád chcete víc. Bylo to jako mor. :D Nevtipnější byl závěr večera aneb pokus o to, udělat alespoň jednu normální společnou fotku. Vážně se nešlo nesmát jako dement. :D Co tam všichni u toho vyváděli nebo hlavně 16-letý Alex.. No podívejte se sami.







Mé 13-leté "dítě" Celeste, o kterou se starám má ráda balet a tancuje už nějakých 8-9 let. Takže v pátek jsme se všichni jeli podívat na její vystoupení, které se jmenovalo The Nutcracker. Každoročně se koná touto dobou po celé Americe. Nikdy předtím jsem o tom neslyšela a vážně mě to nadchlo. Představení bylo dokonalé. Kostýmy, tanec a hlavně, když vidíte kolik dřiny za tím vším je. Mají můj velký obdiv! Kamarádka se byla podívat o nějaký týden později a taky se jí to moc líbilo.




Přidávám ještě pár fotek z návštěvy u sousedů, ke kterým jsme se byli podívat na štěňata. HM dokonce uvažovala vzít si jedno a díky bohu si to zase rozmyslela, haha!




Zombie Walk a Halloween

21. prosince 2014 v 6:56
Asi v půlce října se v Denveru konal Zombie Walk což znamenalo, že kdo chtěl, tak se převlékl za jakoukoliv příšeru, zombie či něco podobného. Některé převleky byly vážně originální. Bezhlaví lidé, potříštění falešnou krví nebo různé nestvůry, haha. My jsme zůstali jen jako pozorovatelé a tak jsme si prošly celou hlavní ulici a ukořistily fotky těch nejlepších. Zakončily jsme to filmem v kině, Best Of Me. Opravdu skvělý film. Kdo neviděl, doporučuju.







Tohle byla má první návštěva Denveru a upřímně jsem z toho města měla rozpoluplné pocity. Připadala jsem si tam jako cizinec, který tam nemá co dělat. Holt, co jsem také čekala po New Yorku, že. :D Downtown mě nijak nenadchnul a pokud bych se tam takhle procházela sama, necítila bych se moc bezpečně. Prý už je to ale lepší než bývalo kdysi. Každopádně tohle místo moc nevyhledávám.



31. října se každoročně slaví v Americe tolik známý Halloween. Tento rok jsem se opravdu těšila, jelikož ten minulý jsem si ho moc neužila. Alespoň ne s přáteli, protože jsem tou dobou byla v USA sotva 3 týdny. Takže proběhlo jen trick and treat s klukama a grilovačka s pár lidma. Neměla jsem vůbec představu, jaký kostým bych chtěla, takže jsem procházela obchody a nejvíc se mi líbil převlek za námořníka neboli námořnici. :) V pátek jsme teda ve třech vyrazily do barů tady v Boulder. Moc se mi líbilo potkávat všechny ty lidi převlečené do halloweenských kostýmů. Některé byly fakt geniální. Všude teda, kam jsme vlezly bylo narváno k prasknutí. To, že zavírali už někdy mezi půl 2 a 2 ani nezmiňuju, protože na to si teda nezvyknu. :D V NY jsme pařili aspoň do 4 do rána což bylo ideální. Kde jsou ale ty časy, kdy jsem vydržela do 7 ranní v ČR, haha! Moje rodina Halloween moc v lásce nemá, ale i tak mi dovolili nakoupit různé dekorace, kterýma jsem nám zkrášlila hlavní vchod. Toť asi vše. :)


Život v Coloradu

9. prosince 2014 v 6:23
Dneska už jsou to přesně 2 měsíce, co jsem se přestěhovala z New Yorku do Colorada a více než 14 měsíců, co jsem přiletěla do Států. Wow, kdo by řekl, že to tak uteče!

Nejspíš dobře, že píšu až teď, kdy už jsem si zvykla. Psát v prvních dnech poté, co jsem sem přiletěla, tak by asi ten článek moc optimistický nebyl. Znáte ten pocit, kdy sedíte sami na letišti a říkáte si, proč to vůbec děláte? Takhle přesně jsem se cítila, když jsem opouštěla New York. Měla jsem co dělat, abych tam nezačala řvát nahlas. :D Let trval asi 4 hodiny a většinu jsem naštěstí prospala a to díky skoro probdělé předešlé noci. Když letadlo přistávalo v Denveru, tak jsem si prominutím říkala pro sebe, kde to do prdele vůbec jsem. :D Takový menší šok po roce v NY.

Moje host mum, Stephanie už na mě čekala i s jejím kamarádem, který tam přiletěl asi hodinu přede mnou. Oba mě objali, vyzvedli jsme moje kufry a celou cestu až do Boulder jsme prokecali. Ukázala mi dům, který se mi mimochodem moc líbí a hlavně je tady čisto! Když si vzpomenu na ten bordel u první rodiny, haha. HD, Michael měl vyzvedávat Celeste ze školy a nějak na to trochu zapomněl. :D Na večeři jsem si zašli do města na sushi i s jejich přáteli, kteří jsou původem z Maďarska, ale žijí tady. Další dny mi všechno postupně ukazovali a já si snažila zvyknout. Teda asi první 2 týdny nebyly nejlehčí, i přesto, že rodina byla úžasná, tak to chtělo nějaký čas. Naštěstí už je to za mnou.

Jak jsem psala, rodina je naprosto skvělá! Představa, že je jednou budu muset opustit mi už teď vhání slzy do očí. Nevěřila jsem, že budu mít opět štěstí a narazím na dobrou rodinu. Určitě se tu mám lépe než v NY. Všichni tři mi denně za něco děkují a říkají, jak jsem skvělá. A není to ta americká přetvářka, kdy něco řeknou a přitom si myslí své. HM má dokonce bratra v Praze, takže už tam několikrát zavítali. Berou mě jako člena rodiny a taky se tu tak cítím. V New Yorku jsem si spíš jela na vlastní triko. No mohla bych pokračovat do nekonečna, co se mi tady líbí více.

Město je moc hezké, čisté a obklopené horama. Je tu asi kolem 100 tisíc obyvatel, takže všechny obchody apod. mám na dosah a nemusím nikam daleko jezdit. Když už, tak do obchoďáku asi 15 minut odsud. Kousek od místa, kde bydlím je univerzita, takže taky plno mladých lidí. Ale nebudu tvrdit, že mi nechybí mít New York City na dosah. Ale brzo se už podívám zpátky. :) Přidávám pár fotek z Boulder.