Breckenridge aneb poprvé na horách v Coloradu!

19. února 2015 v 3:52
Jelikož v Americe chytře všechny státní svátky vycházejí na pátek anebo pondělí, tak jsme se dočkali prodlouženého víkendu. Kdykoliv je nějaký volný den, tak to znamená i volno pro mě. Není to rozhodně pravidlo, ale jen a jen rozhodnutí rodiny. Já sem jedna z těch "šťastnějších". I když popravdě, s mým rozvrhem ani moc nerozlišuju, zda je pátek či pondělí. Není-li teda zrovna 6 hodin ráno a ta hloupá věc na mém nočním stolku nezačne řvát, ať vstávám. Nesnáším vstávání. Alespoň pokud nejsem zrovna někde v ráji na dovolené, haha.

V pátek večer před prodlouženým víkendem jsme se s holkama rozhodly vyrazit poprvé za zábavou do Denveru. Chtěla jsem napsat do velkoměsta, ale to město s 600.000 tisíci obyvateli je mi nějak těsné. :D Klub se jmenoval The Church (Kostel) a taky to byl nejspíš kdysi bývalý kostel, z kterého už před lety udělali noční klub. Nějak si zrovna nemůžu vzpomenout, jestli jsem kdy byla v něčem horším. Vevnitř to vypadalo skvěle a kdyby hráli i normální hudbu, bylo tam více než 10 lidí a nejen Mexikánci (nic proti nim, jen jsou docela vlezlí), tak by to snad i stálo za to. To že jsme ve 3 ráno vzbudili mou rodinu, když jsme vystupovali z auta a ti se mi následně celé ráno smáli, to je už jen malý detail. :D

V pondělí jsem tedy jela s rodinou a jejich přáteli na hory. Oni jeli lyžovat a já se flákat po městě. Na lyžích jsem v životě nestála a ne že bych to jednou nechtěla zkusit. Ale když už, tak snad raději v Česku, kde za to zaplatím 3x méně než tady. Ceny za ski passy, půjčení výbavy a vůbec se tady šplhají do závratných výšin. Raději si je ušetřím na cestování a někam se podívám. Přece jen na seznamu toho mám ještě dost! Vyjela jsem s nima lanovkou nahoru, pořídala pár fotek a samozřejmě další přívěsek, které poctivě sbírám ze všech míst. Tak jako pohledy a magnety pro rodiče. Jednou snad nafotím, co jsem už za tu dobu tady nashromáždila. Bylo krásné počasí a vůbec to vypadalo jako z pohádky. Všechno pod sněhem a do toho svítilo slunce. Lozila jsem po všech možných krámkách, když najednou jsem narazila na česko-americkou restauraci. Nejspíš to byl vtipný pohled na mě, když jsem z chodníku koukala nahoru do výlohy, zda čtu opravdu správně Czech & American Cuisine. Vyšla jsem nahoru po schodech a koukám dovnitř, kde nebyla ani noha. Bylo ještě brzo na oběd, teda alespoň pro Amíky. Zkoukla jsem jídelníček a bylo jasno. Gulášová polévka a svíčková. Já vím, kombinace jako prase. :D Ale hlavně, že mi chutnalo. Přišel dokonce za mnou kuchař, že je z Česka a tak jsme se chvilku zakecali. Je to divné mluvit s někým cizím česky. Jiné je to s lidmi, o kterých víte, že můžete s nima mluvit rodným jazykem. Ale když přijde za váma někdo cizí, tak mi to nejde přes pusu. Pak jsem se pomalu vydala zpět k autu, protože rodina už končila s lyžováním. A tady je pár fotek. :)












 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama