Ocho Rios, Jamaica

19. července 2015 v 23:35
Jak už jsem psala, v úterý jsme připluli do Ocho Rios na Jamajce! Nevím jak vám, ale do té doby, když někdo řekl Jamajka, tak jsem si prostě automaticky vybavila film Kokosy na sněhu. :D A popravdě jsem se na tuhle destinaci těšila ze všech nejvíce a zklamaná jsem rozhodně nebyla ani trochu.

Ráno jsme se posilnily snídaní a mazaly dolů, kde už čekalo ostatní pasažéři, aby se dostali ven. Loď zakotvila přimo v přístavu, takže po mole jsme došly až k ostrovu. Jelikož má Carnival všechny aktivity a tours na ostrovech cenově přehnané, tak jsme se shodly, že když se nám něco bude líbit, tak si to koupíme až na místě. Hned pro začátek musím říct, že místní lidé se živí převážně turismem. Na ulicích na vás pokřikují, zda nechcete korále, náramky anebo zaplést copánky. Na jednu stranu vám to po chvíli už není moc příjemné, ale na druhou stranu mi těch lidí bylo opravdu líto a nejraději bych jim dala všechno, co jsem měla. Po pár krocích jsme se zastavily u chlápka, který nabízel tour po Ocho Rios za asi 80 dolarů což se nám zdálo dost a tak jsem šly dál. Vyplatilo se. Tu stejnou tour jsme si koupily o polovinu levněji. Byly jsme jen my dvě, takže při nástupu do auta mi přece jen hlavou prolétlo tisíc myšlenek co by kdyby, ale co nám zbývalo, když jsme chtěly z ostrova vidět trochu víc.

Náš průvodce byl rodilý Jamajčan a ostatní ho přezdívali Music Man. Jen aby jste věděli, na Jamajce se řídí vlevo a každý teda jezdí jako blázen! Že já si stěžovala na řidiče v New Yorku? Odvolávám! Tady opravdu totiž nikoho nějaké zákony a pravidla netrápí. Cesta široká sotva pro jedno auto, ale tak proč tam nenacpat i dvě? Sice jezdíme vlevo, ale proč nezastavit vpravo a říct nám, ať si uděláme pár fotek, kdy mezitím se na nás řítí protijedoucí auto? Ale tak zvyknout se dá přece na všechno, ne? :D

Vzal nás nahoru do městečka Saint Ann a ukázal nám, jak se zde žije. Viděla jsem jak lidé chodí denně několik mílí pro vodu, jen aby měli co pít nebo jak se myjí v řece. Matku, která prala špinavé prádlo v potoce. Místa, kam chodí nakupovat. Místo, kde pravidelně dělají zábavy. Nebo také školku a rodiče čekající s dětmi u cest na školní autobus. Opravdu jsem jen seděla s otevřenou pusou a koukala ven. Nikdy předtím jsem neviděla takovou chudobu. Připadala jsem si až hloupě, že jejich skutečný život je pro nás jakousi atrakcí. Ale lidé nám většinou mávali, smáli se na nás a vypadali mile. Co se mi na tom všem strašně líbí je to, že ti lidé i přesto všechno milujou svou zemi a na svůj život si nemají potřebu stěžovat. Okamžitě jsem si vzpomněla na všechny ty věčně stěžující si lidi v Česku.. Když vidíte tohle všechno, tak si sakra uvědomíte, jaké je vlastně štěstí to, že žijeme v tom čem žijeme. Tohle pro mě opravdu byla celoživotní zkušenost, která mě dost obohatila a hlavně mi otevřela oči. Neskutečně si vážím toho, co mám.











Když jsme přijeli až na vrchol, tak řidič zastavil a šel nám utrhnout každé kytku do vlasů. Byl fakt milý a ještě nám toho řekl spoustu o Jamajce. Vyfotil nás na místě, kde za náma byla jen džungle a hned na to nás vzal do "obchodu". Ten obchod vypadal tak, že jsme vešli vrátkama na dvorek, kde dva Jamajčani prodávali suvenýry. Měli tam trička, dřevěné kuchyňské potřeby, fotoalba a další věci. Všechno je tedy vyráběné ručně což mi přišlo neuvěřitelné na to, jak krásné ty věci byly. Koupila jsem si tam fotoalbum, které je vyrobeno z listí a kůry stromu. Na jednom z triček, která tam visela byla i ještěrka a tak jsme si dělaly srandu, jestli je už v ceně. :D Byl odtamtud také naprosto dechberoucí výhled na Ocho Rios i s naší lodí v pozadí.








Po tomhle všem nás řidič vzal na soukromou pláž. Byla malinká, ale kouzelná. Tím spíš, že hned vedle byla nádrž s miliónem malých ryb a palmama kolem. Samozřejmě jsme tam vlezly, abychom nafotily desítky fotek a ještě jsme se tam daly do řeči s místním klukem. Voda byla skvělá a zchlazení v tom horku bodlo. Jelikož jsme byly obě trochu připeklé z předchozího dne na lodi, tak nám hodinka bohatě stačila.














Z pláže jsme jeli rovnou na vodopády. Tyhle sice byly menší než ty nejznámnější v Ocho Rios - Great Dunns Falls, ale úchvatné. Řidič nás předal mladému Jamajčanovi, ktery nás vedl za ruce a držel naše telefony, aby jsme na těch vodopádech někde nesletěly. Prošli jsme si je dolů a pak zase zpátky z jiné strany a mezitím nám klučina udělal plno fotek. Příroda tam je opravdu něco neuvěřitelného, prostě nádhera! Když jsem se vyšplhala zpátky nahoru, tak mi už podával ruku zase někdo jiný a dal mi na krk korále v jamajských barvách. Říkal mi, že jestli chci být jeho jamajská žena. :D Za korále chtěl z původních 10 jen 5 dolarů, tak jsem si je vzala na památku.




A úplně poslední zastávkou byla cesta a kolem ní vysoký plot, haha. Slyšely jsme jen šumění vody. Řidič nás vzal za ruce, protože přeběhnout tam cestu jen tak bylo skoro nemožné a tím spíš, že jezdí jako šílenci. Řekl nám, ať se podíváme dírou skrze plot a tam jsme viděly ty známé vodopády, na které i nabízeli tour na naší lodi. Viděla jsem teda hlavně hlavu na hlavě. Nechápu, kdo za tohle dá cca 80-100 dolarů. Opět jsem se přesvědčila, že někdy méně je více. :)

Pak už nás Music Man odvezl zpátky, nakoupily jsme ještě nějaké suvenýry a pádily na palubu, kde jsme si daly oběd a daly si krátký relax na pokoji. Trochu nás mátl místní čas, protože na všech 3 ostrovech bylo o hodinu méně a my tím pádem netušily, jakým časovým pásmem se máme řídit. Kousek od lodě byla pláž a tak jsme se tam po obědět vydaly. Poslední chvíle jsme tedy strávily tam. Vlastně ne tak docela. Na té kratičcé cestě od pláže k lodi jsme potkaly obchod s alkoholem a naše nohy nás dovedly až dovnitř. :D Ty ceny tam byly opravdu směšné, takže jsem si koupila alespoň jamajský krémový rum. Jak chutná to netuším, mám ho stále tady v pokoji. :D




Na lodi jsme si daly šlofíka, převlékly se a šly opět na chvíli do fitka. Pak už nezbývalo nic jiného než dát sprchu, vyfintit se a jít zase jíst. :D K večeři jsem si dala brokolicový krém, smažené kuře s bramborovou kaši a opět brokolicí a jako dezert můj oblíbený chocolate melting cake, yummy! To bylo už podruhé. :D Klasicky jsme pak šly zkontrolovat fotky, program na další den a dohodly se, že ten večer půjdeme do divadla, které začínalo v 8:15. Předtím jsme si daly ještě šlofíka na půlhodinku. Ehm, vzbudila jsem se o půl 12 v šatičkách, takže jsem se jen převlékla a šla zase spát. Simča mi říkala, že mě v těch 8 zkoušela vzbudit, ale marně. :D Jo, ten večer jsme úplně zabily. Jamajka nás holt vyčerpala. Tou dobou už jsme byli na cestě na druhou zastávku a to Kajmanské ostrovy! :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Barbora Barbora | Web | 20. července 2015 v 0:49 | Reagovat

Joo Kokosy na sněhu :D Mám to stejně :D
Ale nejvěděla jsem, že na tom jsou tak zle! Je hrozný to vidět a ty sis to ješě dokonce zažila! Musí to být hroznej skok :/
Tyjo ale závidím vám tuhle dovolenou :D
Užívejte,
B.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama